Blog Michal & Petr

Pro úplné pochopení dnešní analýzy doporučuji a její předchozí dva díly.

Putin nyní plánuje ve velmi blízké době vytvořit “mocný nástroj vlivu Ruska proti Západu”, (мощный инструмент влияния РФ на Запад). Očekává se, že jeho nynější návštěva v Pekingu, bude rozhodujícím krokem, pro jeho vytvoření.

Cílem Putinova v současné době nejmazanějšího plánu je odstranit dolar i EURO z velké části obchodu s obilím. Rusko totiž již nyní ovládá 25% celosvětového exportu obilí, a po ovládnutí celého černomořského pobřeží a jižní Ukrajiny, jak Putin plánuje, se tento podíl ještě značně zvýší. Odběrateli ruského obilí jsou přitom zejména země BRICS, a další země tzv. globálního Jihu. Jenom samotný BRICS nyní produkuje 40% veškeré produkce obilovin. (Produkce 1.23 miliardy tun. Spotřeba 1.22 miliardy tun.)

Ceny obilovin se přitom globálně celému světu určují na dvou světových burzách – chicagské CME a francouzské MATIF – a všechny země světa musí tyto ceny akceptovat. 

Putinovým plánem je vytvořit třetí světovou burzu, na které se budou určovat ceny obilovin, a to burzu BRICS. A na této burze se nebudou určovat ceny v dolarech ani v EURO, ale v národních měnách zemí, které za tyto měny budou na burze obilí nakupovat a prodávat. 

Putinův plán je rafinovaný a mazaný. Země globálního Jihu, Indie i Čína jsou na dovozu ruského i ukrajinského obilí životně závislé, a toto obilí není čím ve světovém obchodě nahradit. Země, které toto obilí dovážejí, mají problémy s určováním jeho ceny v dolarech i eurech, protože při nákupu tohoto obilí musí zatím akceptovat ceny určené oběma západními burzami, a k jeho nákupu musí nakoupit obě západní měny. Jakmile Putinova burza začne fungovat, očekává se, že ruské, (i bývalé ukrajinské) obilí na ní prodávané bude jednak levnější, a jednak se nebude obchodovat ani v dolarech, ani v eurech. 

Největší hlad po ruském obilí je v Africe a v arabských zemích. Podle Putinovy vize tyto země na jeho burze nakoupí ruské obilí za své měny, a Rusko za ně nakoupí zejména čínské zboží. Čína, která v těchto afrických zemích nakupuje suroviny, energie, a investuje do výstavby tamní infrastruktury, tyto z Ruska utržené africko-arabské měny použije na své nákupy a platby. Vytvoří se stabilní koloběh měn zemí BRICS, a další africko-arabské země budou mít zájem k uskupení se přidat. Dolar i EURO ztratí důležitý komoditní trh, na kterém obě měny zatím cirkulují, a začnou se zbytečně “poflakovat” na bankovních účtech, protože po obou měnách klesne poptávka.

Pokud se Putinova burza osvědčí, vzroste důvěra v měny zemí BRICS, a v měny dalších na Putinově obilné burze zúčastněných zemí, a tento nový model vypořádávání plateb v mezinárodním obchodě bude expandovat do obchodů s ropou a s dalšími komoditami. Čím víc bude Putinův systém růst, tím více bude klesat poptávka po dolarech i eurech, a tiskárny ve Washingtonu i Bruselu přestanou mít odbyt pro část svých “nekrytých” valut. Západ začne pomalu kolabovat. 

Že Putinův plán je Západu nebezpečný, je zřejmé z náhlé změny západní rétoriky o míru na Ukrajině. Místo dobytí Krymu Ukrajinou, jako základní podmínky pro mír s Ruskem, nyní západní politici začali hovořit o míru uzavřeném podle současné linie fronty. Tím by se zachránila značná část produkčních ploch ukrajinské pšenice a obilí pro západní burzy, a zároveň by přístavy od Oděsy po Cherson ve vlastnictví Ukrajiny mohly toto obilí levně vyvážet do světa, a konkurovat ruskému obilí v zemích globálního Jihu. 

Z Putinova plánu na zřízení obilné burzy zemí BRICS lze usuzovat, že ruské cíle na Ukrajině jsou větší než pouhé osvobození současného území Ruské federace. Obilná burza BRICS bude tím lépe fungovat, čím více ruského a naopak méně ukrajinského obilí se na světový trh dostane. Obiloviny jsou zvláštní komodita. Západ je nemůže sankcionovat, protože by tím vyvolal hladovou vzpouru proti sobě v Africe i Asii. A produkční kapacity západního obilí nedokážou ukrajinské ani ruské obilí na trhu nahradit. Tím spíš, když jsou Západ i Jižní Amerika v produkci svého obilí životně závislé na ruských a běloruských hnojivech, jak potvrdili člen Rady národní bezpečnosti Indie Rajan Saran. (Podrobně o něm a jeho názorech na válku na Ukrajině v MAP 1897.)

Je čtvrtek 16. květen 03.45 ráno. Včera jsem byl v Parlamentu si poslechnout prezidenta Zemana a další odborníky na konferenci o bezpečnostních hrozbách ČR a Evropě, proto nebyla analýza. Děkuji za pochopení. Poslední pořady: V sobotu 4. května na TV Bureš s Josefem Skálou najdete zde. V sobotu 27. dubna na konferenci Jasan, najdete zde. V sobotu 13. dubna s Josefem Skálou na TV Bureš najdete zde.   V úterý 9. dubna  pořad s Petrem Hájkem na Protiproudu, najdete zde.  Na další maily jsem už odpověděl, zbytek snad už dnes večer. Mějte se krásně. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

V pátek 10. května oznámilo Maďarsko, že uzavřelo dohodu o exportu třešní a skotu do Číny. V Česku se jen v roce 2022 vykácelo 80 hektarů sadů třešní a 80 hektarů sadů višní. 1 milion ovocných stromů padnul v roce 2023. Další miliony mají padnout letos. 10% všech ovocných stromů má padnout k zemi, a bude hůř. Nejvíce se kácí české jabloně, protože pro česká jablka není odbyt! Kdo jsou přitom největší exportéři jablek do Číny – Francie, USA, Chile, Polsko, Nový Zéland a Itálie! Polský úspěch na zásobování Číny jablky, který žárlivě sledují Italové, spočívá ve vykácení starých stromů a jejich včasným nahrazení novými. Italové čuchají velkou šanci na exportu jablek do Číny, protože ta se z jejich největšího světového exportéra stává největším importérem. Jakmile se Fiala dostal do úřadu, začal se chovat stejně jako legendární major Terazky: Na čo také velké stromy? Popílit! Všetky popílit! Proč se Maďarům, Italům i Francouzům vyplatí vyvážet do Číny třešně, višně i jablka, kdežto čeští zemědělci musí své sady vykácet? Opět dílo party českých Tchajwanců! Obdobné platí u kuřat, prasat i skotu! A to je teprve začátek fialové bídy, která se na Čechy valí ze všech stran jako morová pohroma. V dnešní analýze celé téma podrobně rozebereme. 

Západní ekonomika je komplikovaná, a takřka žádný západní výrobce dnes není schopen vyrobit žádný svůj moderní výrobek bez čínského přispění. Naopak Rusko dnes dokáže vyrábět cokoli s čínským přispěním. Schopnost nepřetržitě vyrábět kvanta průmyslových výrobků a zbraní je přitom klíčová pro vítězství ve válce na Ukrajině.

1. května 24 Washington uvalil rozsáhlé sankce na čínské zásobování ruského průmyslu a zbrojní výroby. Česká média raději rozsah sankcí příliš nekomentovala, aby fialoví voliči nepropadli těžké depresi. Minulý týden, po předchozím neúspěchu americké dvojice Yellenová Blinken, která se v dubnu snažila mazáním medu kolem úst i výhružkami v Pekingu přesvědčit Číňany, aby Rusy přestali zásobovat, se v Paříži při návštěvě prezidenta Xi o totéž pokusila i evropská dvojka Macron a von der Leyen. Pokus to byl marný, a zřejmě, ani nebyl myšlen vážně.

Macron je totiž s čínským byznysem navýsost spokojen, a nehodlá ho ohrožovat hýkáním za americké nebo ukrajinské zájmy, jak už Čechy roky sadomasochisticky trápí profesor Fiala s pirátským elévem Lipavským.  Vlajková loď potápějící se francouzské ekonomiky Airbus, má na vlastních účtech nasysleno neuvěřitelných 8.5 miliardy EUR v hotovosti, a právě spouští druhou montážní linku na letadla Airbus v Číně! Křídla Airbusů, která se do letošního roku komplikovaně loděmi dopravovala z Francie do Číny, se už také vyrábějí v Číně. Velení Airbusu dokonce přiznalo, že bez moderních čínských komponentů a už není možné žádné Airbusy v Evropě ani vyrábět. Kšeft s výrobou letadel je obrovský. Airbus má 8 600 nevyřízených objednávek při roční výrobní kapacitě (bez nové čínské linky) 735 letadel. Boeing 5660 při roční kapacitě 528 letadel. Na trhu je obrovský prostor k růstu, a letecké společnosti, které budou provozovat starší letadla, protože nová nebudou vyrobena, budou zatíženy vysokými náklady na údržbu i na paliva. Macron úzkou spoluprací s Číňany v tomto vysoce ziskovém sektoru ekonomiky, který vytváří lukrativní pracovní místa, (v čínském Airbusu 90% zaměstnanců Číňani, 10% Francouzi), získal proti USA komparativní výhodu, a aby ji získal, neváhal nechat přesunout část vývoje (!) Airbusů do Číny. Zisky Francie a Německa, které jsou hlavními výrobními základnami Airbusu i akcionáři, jsou tak přednější, než hýkání za USA a Ukrajinu, jasně ukázaly minulý týden jednání v Paříži mezi Macronem, von der Leyen a prezidentem Xi. 

Komparativní srovnání hospodářské politiky Fialy a Orbána vykazuje děsivé varování pro Čechy a jejich budoucnost. Victor Orbán hostil před pár dny čínského prezidenta Xi, podobně jak ho hostil prezident Zeman v minulosti. Jednou z mnoha investičních smluv, které oba státníci minulý týden v Budapešti podepsali, je i smlouva na rozvoj letiště Ference Liszta. Budapešťské letiště tak má brzy ročně vynášet 2.6 miliardy CZK maďarskému HDP. Přepočteno na malý počet zaměstnanců letiště jde o lukrativní sektor ekonomiky. Letiště Ference Liszta bude spojeno s městem čínskou rychlodráhou, a ta bude přímo napojena na moderní čínské železnice, které budou nově spojovat velká maďarská města s Budapeští, a které okolo ní vytvoří rychlostní železniční obchvat. V Praze se dočkáme díky tchajwanskému pirátovi Hříbovi spojení letiště Havla s centrem města jakýmisi přestupními vlaky v roce 2030 možná. Pouhé srovnání vývoje počtů pasažéru letišť Havla a Liszta za poslední roky krásně ukazuje, kam protičínské hýkání Piráta Lipavského vede:

• 2015 počet pasažérů       Letiště Havla     12 milionů     Letiště Liszta    10 milionů
• 2019 před Covid max      Letiště Havla     18 milionů     Letiště Liszta    16 milionů
• 2023 počet pasažérů       Letiště Havla     14 milionů     Letiště Liszta    15 milionů

Čínsko-maďarská ujednání mají za cíl vytvořit z Budapešti letiště světového významu. Už teď je Ferenc Lizst propojen přímými leteckými spoji se 7 čínskými městy, a tento počet spojů má dále růst. Letiště Ference Liszta se má stát jednou z hlavních bran čínských turistů i zboží do Evropy. Maďarsko se tak má rychle stát hlavní hub pro redistribuci čínského zboží dopravovaného do Evropy letadly a železnicemi, a zároveň hlavní hub pro výpravu evropského zboží a odbavení cestovatelů opačným směrem. Pomineme-li, že železniční doprava je nejekologičtější, celý hub vytvoří desetitisíce pracovních příležitostí, které de facto budou financovat čínští a evropští spotřebitelé, průmyslníci a cestovatelé. Pro Maďarsko čistý ekonomický příjem, podobný jaký vytváří Amsterodam pro Holandsko,  Antverpy pro Belgii, a Hamburg pro Německo, jen bez přístavu, pouze s letištěm, železnicí a dálnicemi. Pokud zalovíme v historii, snadno zjistíme, že původním plánem Číňanů, bylo po návštěvě Xi u Zemana vybudovat tento letištní uzel v Praze. Dokonce se už začalo i jednat. Leč pak Lipavský a další Fialoví zahýkali do boje proti Číně, zrodila se Vystrčilova parta českých Tchajwanců, a kšefty i pracovní místa nám snadno vyfoukli Němci, Maďaři, Italové, Holanďané a další pragmatičtější národy západní EU. 

Kam míří Putin další vývoj Ruska je přitom po včerejším přemístění ministra Šojgu na novou pozici jasnější než facka. Ekonomika války je neúprosná, a Putin to ví. Je proto třeba, zjednodušeně řečeno, okamžitě zefektivnit poměr nákladů na produkci zbraní a munice a dosažený výsledek v počtu pozabíjených Ukrajinců. Ruské výdaje na zbrojení a válku dnes dosahují  6.7% HDP a mají se zvýšit na 7.4%. Putin, známý znalec historie, se poučil z Velké vlastenecké války, a pochopil, že je třeba opět vyrábět pouze nejefektivnější zbraně. A proto dosadil do funkce ministra obrany Andreje Removiče Belousova. (Jde o významného a schopného ekonoma, jeho otec je považován za jednoho z tvůrců tzv. Kosyginovy ekonomické reformy, která přivedla SSSR do fáze jeho nejrychlejšího ekonomického růstu, ale byla po Pražském jaru 68, raději brutálně revidována.)

Belousov se na poradách s Putinem nikdy netajil, (video z porady), jaké problémy ruský zbrojní průmysl tíží, a byl vždy velkým propagátorem vysoce efektivních dronů a přesných zbraní obecně. Lze tak vyvozovat, že se Rusko pod jeho řízením soustředí výrazně na výrobu dronů a zbraní přesného ničení. Na likvidaci jednoho vojáka klasickými prostředky dělostřelectva je třeba stovek granátů. To představuje stovky kilogramů výbušnin a kovů, a potřebuje obrovské množství děl. Přesná naváděná střela vypálená dělem je zase astronomicky náročná na přesnost výroby, protože musí odolat obrovským tlakům a přetížení, které se v hlavni po výstřelu vytvoří. Dron a přesná raketa mají výhody v přesnosti zásahu i v jednodušším procesu výroby, a nepotřebují výrobně a technologicky náročné hlavně. Ekonomika ničení se musí přesunout od děl k dronům a raketám, a Belousov jako ekonom má karierní předpoklady celý systém ruského válečného zásobování a vyzbrojování zefektivnit. 

Pro představu. Ruský granát 152 váží 44 kg a k jeho vystřelení je třeba průměrně 8kg nálože. Roční salva Ruska proti Ukrajině má hodnotu 3 miliony granátů. To dohromady představuje 156 000 tun kovů, chemikálií a střelného prachu. Na výrobu je třeba desítek tisíc zaměstnanců a na distribuci na bojiště desetitisíce vlaků a nákladních vozidel. Přesné granáty, drony a rakety jsou ale tisíckrát účinnější než klasické granáty a ke stejnému výslednému počtu zlikvidovaných Ukrajinců tak stačí jen stovky tun surovin a mnohem méně zaměstnanců i přepravců. Jediné, co potřebujete navíc, jsou moderní elektronika, senzory, čipy a čidla. Podle hlášení Bělousova Putinovi je Rusko značně závislé na jejich dovozu. Podle seznamu sankcí USA z 1. května 24 jsou hlavními dodavateli této elektroniky čínské firmy. Seznam z 1. května 24 prokazuje, že Yellenová ani Blinken v dubnu v Pekingu Čínu nezastrašili, ani neuplatili. Jednání Leyen, Macrona a Xi v Paříži se konala až po zveřejnění sankcí, a tak jen potvrdila, že Západním Eurokratům šlo při jednáních o zastavení čínské válečné pomoci Rusku pouze o rétorické cvičení, které měla západní média distribuovat fialovým voličům, aby nepropadali skepsi. Putinovo jmenování Belousova je potom logickým vyústěním odmítnutí Xi omezit podporu Rusku, a má pouze dosadit do řízení ministerstva obrany ekonoma, který podobně jako Ustinov za Velké vlastenecké války provede patřičnou výrobní reorganizaci a zefektivnění produkce přesných ničivých zbraní. Putin tedy již ví, že na čínské dodávky se může spolehnout. 

Přesun Šojgu do vlivné pozice tajemníka Rady bezpečnosti Ruska na místo Patruševa, který bude pověřen jinými úkoly, je spojen s přesunem Komise pro vojensko-průmyslový komplex Ruska z ministerstva obrany pod Radu bezpečnosti. Šojgu tak bude nadále řešit výrobní úkoly ruského zbrojního průmyslu a kontrolovat plnění úkolů, kdežto Belousov bude objednavatelem výrobků, hlavně dronů a přesných zbraní, a bude kontrolovat finanční efektivitu objednávek. To pro Ukrajinu ani NATO nevěstí nic pozitivního, protože ruská zbrojní výroba přejde s čínskou podporou  k masové produkci přesných zbraní za “čínské ceny”.

Jak jsme varovali už v březnu 2023, zemím NATO i Ukrajině letos dochází munice, a její výrobu se nedaří nastartovat. Evropě totiž naléhavě chybí střelný prach a nitrocelulóza, a Číňané i Tchajwanci svůj export loni přesměrovali z EU raději do Ruska. Že tomu tak je i nadále se můžete dočíst v seznamu sankcí z 1. května. 

Putin však míří daleko výš, než na Ukrajinu…..

(2. díl zítra, dnes jsem se dál nedostal, děkuji za pochopení.)

Je pondělí 13. květen 05.09 ráno.  Poslední pořady: V sobotu 4. května na TV Bureš s Josefem Skálou najdete zde. V sobotu 27. dubna na konferenci Jasan, najdete zde. V sobotu 13. dubna s Josefem Skálou na TV Bureš najdete zde.   V úterý 9. dubna  pořad s Petrem Hájkem na Protiproudu, najdete zde.  Na další maily jsem už odpověděl, zbytek snad už dnes večer. Mějte se krásně. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Včera 10. května přešla nová ruská armádní skupina “Sever”, která byla vytvořena teprve v polovině dubna 2024, nečekaně do útoku proti značně početnějším silám kyjevského režimu u Charkova, a za jediný den pronikla do hloubky 5km a obsadila přes 45km čtverečních ukrajinského území, včetně několika vesnic. Kyjev reagoval na snadný ruský postup značně podrážděně. Ukrajinské mediální tlampače nejprve ruský postup a obsazení několika vesnic popíraly, a tvrdily, že všechny vesnice kyjevská vojska hrdinně brání. Potom tlampače obvinily velitele brigád teritoriální obrany, které oblast brání, ze zrady. A hlásily, že tito zbabělí velitelé zatajili nejvyššímu doupěti v Kyjevě, že řada vesnic u Charkova byla Rusy už nějaký čas obsazena, a to proto, aby nemuseli na Rusy útočit a vyhánět je, jak dostali nařízeno. A nakonec tlampače sdělily, že nejvyšší vojevůdce Zelenskyj se už se situací na bojišti důkladně seznámil, a nařídil vyslat do Charkova čerstvě nalovené rekruty i posily. 

Ruský útok na Charkov je pozoruhodný z několika směrů. Postupně je rozebereme. 

(1) Kdo je generál Lapin, kterého Putin provedením útoku pověřil? 

Generál Lapin je Putinův oblíbenec, a Putin se za Lapina v říjnu 2022 osobně postavil, když se na něj Kadyrov a další “silovici” snažili svést veškerou vinu za tehdejší obrovský ruský ústup, a dožadovali se jeho propuštění. (Podrobně v MIP 146.) Lapin jim byl dlouho dobu trnem v oku zejména svým neortodoxním přístupem k vedení bojů. Ačkoli Lapin v roce 2022 disponoval ze všech velitelů ruských útočných skupin početně nejslabšími jednotkami, dosáhnul těsně před tehdejší ukrajinskou ofenzívou, manévrováním po křídlech, osvobození aglomerace Lysičansk – Severodoněck, kterou byla vojska soldatesky nucena takřka bez bojů vyklidit, aby nepadla do obklíčení. Lapin je znám, že šetří krev vojáků v přímých ztečích opevněných postavení, a raději je obchází. Když je ovšem třeba tvrdě bojovat, Lapin se nezdráhá, a byl dokonce několikrát natočen na mobil, jak kráčí středem asfaltové cesty vedoucí vesnicí a výkřiky povzbuzuje vojáky krčí se v příkopech a pomalu postupující vpřed, k větší odvaze a k rozhodnému útoku. Takto, s několika stovkami obyčejných záklaďáků krátce po přijímači, loni v červnu rozdrtil útočné uskupení polských žoldnéřů a ukrajinských elitních gard, které se pokoušelo o ofenzívu z Charkova na ruský Bělgorod, a jeho zbytky zahnal za hranice. (Podrobně v MAP 1693, včetně videí s útočím Lapinem.)

Lapin je znám, že přes Putinův odpor nosí na ruské generálské uniformě symboly SSSR i Sovětské armády. Stejně jako populární generálové Surovikin a Saliverstov. Tomuto svému zvyku se Lapin nezpronevěřil ani 9. května 2024, kdy provedl závěrečnou prověrku připravenosti k úderu na Charkov. Je s podivem, že ukrajinské tajná služba HUR, která se pravidelně chvástá, že všechno ví, ani netušila, že 9. května generál Lapin zaútočí na Charkov, a nevarovala tamní generály soldatesky, aby se připravili, když video a fotky ukazující Lapina, jak kontroluje připravenost, létaly sítěmi. 

Lapinova skupina vojsk “Sever”, která nyní útočí na Charkov, byla vytvořena teprve 14. dubna 2024. Už 1. dubna byl Lapin jmenován velitelem Leningradského okruhu. Štáb leningradského vojenského okruhu tak nyní organizační zajišťuje velení skupiny vojsk “Sever”, podobně jako štáb Jižního okruhu z Rostova na Donu zajišťuje organizaci velení skupiny vojsk “Jih” rozmístěné na Donbase. Vytvořením stejného modelu velení jak na “Jihu” tak na “Severu” dokončil nejvyšší ruský generál Gerasimov asimilaci různých původně žoldnéřských a rebelských skupin a velitelství do klasické ruské štábní struktury. Pouze Kadyrovovi Čečenci si zachovali své “tradičně nezávislé” postavení na ruské armádě. Podle hodnocení většiny západních analytiků nová Gerasimova štábní organizace skupiny vojsk Jih letos mimořádně zefektivnila vedení ruských vojenských operací na Donbase a umožnila provádět efektivní soustředění ničivé síly dělostřelectva, raket, dronů a letectva na vybrané úseky průlomů a útoků. Výsledkem zavedení této přísné štábní disciplíny a hierarchie do původně promíchaných ruských jednotek s Rebely a Žoldnéři má být od letních měsíců “dosažení nebývale vysoké výkonosti ruského válečného stroje”, obávají se v Pentagonu. Nynější ruská válečná struktura je tak tvořena klasicky (zespod-nahoru) prapor – pluk/brigáda – divize – sbor – armáda – front, kdežto ukrajinská pouze prapor – brigáda – front. Ukrajinskému velení zcela chybí štáby divizí, sborů i armád, a ukrajinská armáda tak není schopna efektivně řídit žádné větší vojenské operace, zejména útoky a ofenzívy. Ukrajinská vojska tak zasahují do bojů postupně, odděleně, neefektivně a nekoncentrovaně. Nedostatek profesionálních důstojníků zřejmě Ukrajině ani nedovolí vytvořit profesionální vyšší štábní struktury a její vojska tak budou i nadále připomínat víc ozbrojené tlupy, než organizovanou armádu. 

(2) Složení a síla Lapinovy skupiny vojsk Sever. Síla ukrajinských vojsk stojících proti Lapinovi. 

Ruská skupina vojsk Sever je složena ze 14. armády, a tvoří ji divize a samostatné brigády 11. a 44. armádního sboru. Vojska skupiny Sever jsou rozmístěna od Běloruska směrem na jih podél celé ukrajinské hranice v Brjanské, Kurské a Bělgorodské oblasti Ruska. Skupina Sever má k dispozici celkem 48 000 vojáků, 350 tanků, 850 bojových obrněných vozidel, 900 děl, 120 raketometů a 6 nosičů taktických (jaderných) raket. Podle posledních ukrajinských hlášení z 10. května rozmístil generál Ljapin 8000 vojáků do Brjanské oblasti, 10 000 do Kurské oblasti, a 35 000 do Bělgorodské oblasti. Jde o velmi malé síly. Ruská skupina “Jih” na Donbase má skoro půl milionu vojáků, a mnohem více techniky. 

V týlu skupiny vojsk Sever generál Gerasimov, náčelník ruského generálního štábu,  podle zpráv CIA i ukrajinské rozvědky a různých expertů už pár měsíců “intenzivně posiluje a vyzbrojuje” záložní 44. armádní sbor (+ 20 000 vojáků), a buduje 1. kozácký sbor (25 až 50 tisíc kozáků). Tyto jednotky se teprve sestavují, a dosud se nezdálo, že by byly v dohledné době k dispozici pro nějaké větší útočné operace, jako je ofenzíva proti Charkovu. Nicméně včera pozdě večer mluvčí Bílého domu John Kirby na otázky novinářů připustil, že nynější ruský útok na Charkov by asi neměl smysl, kdyby Rusové nechystali nějaký větší přímý útok na město. (Zdroj předchozí informace Jennifer Jacobsová působí jako starší korespondentka agentury Bloomberg v Bílém domě.)  

Jaký úkol generál Lapin obdržel, je dosud nejasné. Jeho vojska jsou příliš nepočetná, aby obklíčila nebo dobyla Charkov. Nicméně proti jeho silně a moderně vyzbrojeným malým jednotkám stojí sice početné (až 150 tisíc), ale slabě vyzbrojené a špatně motivované brigády ukrajinské teritoriální obrany. Ty pravidelně nemají ani žádné tanky, ani obrněná vozidla, a jejich děla jsou stará, a nepočetná. Drony používají výhradně civilní. Před dvěma týdny se nepoměrně lépe vyzbrojená brigáda teritoriální obrany složená z potomků banderovců z Volyně dostala do křížku s ruskou motostřeleckou brigádou, a na Volyni ihned vypukly nepokoje, protože ukrajinské ztráty byly obrovské. Typická ukrajinská brigáda teritoriální obrany má 2000 vojáků, kterým se nechce bojovat a neustále rebelují, když mají být nasazeni do hlavních bojů. Jak dokazují výsledky anket ukrajinských médií z Charkova z minulého týdne, naprostá většina obyvatel města odmítá bojovat za Ukrajinu, a tvrdí, že neexistuje žádná finanční částka, za kterou by riskovali svůj život na frontě. 

Analýzy o generálu Averjanovi a další pokračování předpovědí expertů vyjde později. Maily jsem četl, ale odpověděl jen výjimečně, na víc nebyl čas. Děkuji za pochopení.

Je pátek 11. květen 05.32 ráno.  Poslední pořady: V sobotu 4. května na TV Bureš s Josefem Skálou najdete zde. V sobotu 27. dubna na konferenci Jasan, najdete zde. V sobotu 13. dubna s Josefem Skálou na TV Bureš najdete zde.   V úterý 9. dubna  pořad s Petrem Hájkem na Protiproudu, najdete zde.  Na další maily jsem už odpověděl, zbytek snad už dnes večer. Mějte se krásně. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Pankaj Saran – sloužil jako velvyslanec Indie v Rusku, a v řadě dalších vysokých státních a diplomatických funkcích v indické vládě, i v OSN. Nyní je členem Poradního sboru Rady národní bezpečnosti Indie.  

Několik důležitých poznámek na úvod. (1) Děkuji všem za maily, bylo jich hodně, odpovím zítra krátce všem. Dnes nezbyl čas. (2) Když jsem studoval mnoho stran posledních vyjádření Pankaje Sarana k současnému konfliktu na Ukrajině, uvědomil jsem si, jak vysoce přečnívá všechny naše vládní politiky. Jeho vize řešení důsledků konfliktu na Ukrajině jsou v naprostém protikladu s Fialovou politikou v oblastech rozvoje vědy, výzkumu, vzdělání, průmyslu, v energetice, i při zvyšování životní úrovně občanů. A důsledně nadřazují indické národní zájmy nad zájmy vlivných mezinárodních finančních a spekulantských skupin. Proto jsem na závěr připojil několik poznámek a odkazů ukazujících, jak tupě, oproti Pankaji Saranovi, zkoušejí naši zemi řídit všichni fialoví politici.

(1) Hlavním politickým cílem Indie musí být i v současné době udržování těsných a přátelských vztahů s Ruskem

Válka na Ukrajině odvedla pozornost USA i Evropy od Číny a obecně od celého Indo-pacifického regionu. Evropa se tak zase jednou stala epicentrem světové politiky i konfliktů. Válka oslabila Rusko, ale Rusko není poraženo. Indie musí nadále udržovat přátelské vztahy s Ruskem z celé řady historických, strategických, ekonomických i politických důvodů (inherent bilateral logic). Indie musí zabránit pádu Ruska do čínského náručí (slide into China’s embrace). Indie je jediným členem aliance QUAD, který Rusko nijak neodsoudil a nadále s ním spolupracuje. Indie odolává neustálému tlaku Západu, aby přestala spolupracovat s Ruskem. Indie musí  rychle USA i EU politicky vysvětlit, jaké budou skutečné důsledky jejich tlaku na Rusko, aby se ještě více spojilo s Čínou. Indie musí bedlivě sledovat rusko-čínské vztahy, stejně jako vztahy Číny s USA a Číny s EU. Čína hraje na všechny strany a snaží se chytře vymanévrovat všechny ostatní mocnosti, které zabředly mezi sebou do konfliktů na Ukrajině, v arabském světě i v Africe, a vybojovat si nejlepší postavení (pole position) na světovém jevišti. Současný Západ udělil válkou na Ukrajině Indii důraznou lekci, při které ukázal, že mezinárodní právo v jeho pojetí má dva zcela odlišné standardy. Jeden platný pro Západ a vybrané malé národy, dokud mu slouží. Druhý platný pro všechny ostatní. Tato lekce Indii naučila, že se už nikdy nemůže spoléhat, že mezinárodní řád, smlouvy, právo, soudy i systémy, jako třeba OSN, budou chránit indické národní zájmy a bezpečnost, jakmile si mocnosti usmyslí. 

(2) Hodnocení současné geostrategické situace vyvolané válkou na Ukrajině.

Západ tradičně využívá malé země, které mají společnou hranici s jinými zeměmi, aby jim vytvářely velké problémy. Obecně všechny mocnosti tradičně organizují sobě podřízené aliance, a neustále se jejich prostřednictvím snaží ovládnout celý svět.  Aby dosáhly svého cíle, selektivně manipulují s principy mezinárodního práva. Sotva kdy se však ze svých zločinů zodpovídají. Cílem západu je unilateralismus, který zabíjí spolupráci. Západ vedl posledních 20 let tajnou válku o ovládnutí Kyjeva (shadow boxing) s Moskvou, a doufal, že se mu vítězstvím podaří expandovat alianci NATO až k ruským hranicím. Napětí vyvolané těmito třenicemi dosáhlo v roce 2022 bodu zlomu. Všechny vztahy Západ-Východ byly přerušeny. Vypukla válka. Veškeré skvělé dividendy za ukončení studené války, za kolaps komunismu, a za rozpad SSSR, byly během okamžiku vyčerpány. 

Rusko nyní ve válce proti Ukrajině podporované vším Západem sice vítězí, ale jeho zdroje i kapacity jsou značně zatížené. Evropa beznadějně uvízla v ukrajinském konfliktu a ztratila veškerou další akceschopnost. USA tonou v ukrajinském válečném bahně stejně jako v politicky tekutém a explozemi třaskavém písku na Blízkém i Středním východu, a ještě ke všemu se potýkají s Čínou. Washington je tak přetížený, že se ve všech konfliktech nyní snaží kormidlovat do bezpečných vod (to steer clear of entanglements), a přitom maximálně zhodnocuje všechny komparativní i náhodné výhody, které se naskytnou. Jádrem současné americké politiky je ušetřit všechnu zbylou energii na řešení domácích ekonomických problémů, a na boj se všemi  ekonomickými konkurenty. A v tom všem světovém zmatku se v těsném geopolitickém sousedství Indie (in India’s backyard) vynořila nová mocnost. (Čína) Vše dohromady pak Indii přineslo zásadní změnu jejího geostrategického postavení a vtáhlo ji do soukolí tohoto velmocenského soupeření. 

V současném světě hluboce ovlivněném kvazi válkou Západu proti Rusku na Ukrajině dochází u všech mocností i aliancí k sekuritizaci domácí, zahraniční, obchodní i ekonomické politiky. 

(Sekuritizace je veřejná prezentace určitého problému jako bezpečnostní hrozby se záměrem, aby se s tímto pohledem ztotožnila významná část společnosti. Jde o záměrný proces cíleného vytváření pociťovaných hrozeb, kdy se určitá témata, na základě intersubjektivního prezentování, stávají otázkou národní bezpečnosti. Tento proces sekuritizace představuje extrémní formu politizace, kdy se ovlivňované společenské téma cíleně mediálně přesouvá do agendy státu a stává se tak zásadní pro jeho ochranu a fungování. Sekuritizované téma se tak stává národním bezpečnostním problémem, které je náhle pomocí účelově přesvědčivé argumentace významnější, nežli odlišná témata, a proto by mu měla být ovlivňovanými občany přisouzena absolutní přednost. Sekuritizace se neděje často na základě skutečně existující hrozby, ale proto, že je téma jako hrozba neustále prezentováno médii, politiky a nevládními organizacemi.)

Indie bude těmito otřesy, (sekuritizace politiky velmocí), zasažena stejně jako ostatní země a musí se proti nim chránit a zajistit si podmínky pro svůj další úspěšný ekonomický rozvoj. Indie to bude mít o to složitější, že válka Západu na Ukrajině proti Rusku vyvolává stále větší závislost Ruska na Číně. Indie proto nutně potřebuje rozvinout vlastní úplnou velmocenskou strukturu, neboť spoléhání se na dosavadní způsoby odvracení hrozeb Indii, jako jsou: dostatečná vojenská odstrašující sila a asymetrické dílčí odpovědi (silos and compartmentalised responses) už v budoucnu stačit nebudou. 

(3) Indická odpověď na válku Západu proti Rusku na Ukrajině. 

Po celém světě se nyní rozeběhla velká hra o technologie. Mocnosti mezi sebou soupeří, která ovládne technologie zítřka, protože v nich je skryta budoucnost vojenské, ekonomické i politické síly. Západ nyní Indii nabízí přístup k moderním technologiím výměnou za politickou podporu. Indie však musí být obezřetná při přijímání západní technologické pomoci, aby se opět nestala závislou, jako se stala v minulosti závislá na importu pokročilých zbraňových systému. Indický vojensko-technologický průmysl musí být tentokráte postaven na indických technologiích. 

Válka na Ukrajině ukázala, že vojenští stratégové, kteří tvrdili, že války už budou vedeny pouze malými profesionálními silami vyzbrojenými nejmodernějšími zbraněmi a budou rychle rozhodnuty, se mýlili. Válka na Ukrajině ukázala, že pro zajištění bezpečnosti země je třeba rozsáhlá ekonomická, logistická a průmyslová základna, která je nezávislá na dodávkách ze světa. Válka na Ukrajině ukázala, že je třeba mnoha občanů ochotných za vlast bojovat a zemřít. Válka ukázala, že zbraně, technologie, ekonomika, i obětavost občanů jsou všechno atributy absolutně nezbytně nutné k zajištění národní bezpečnosti. 

Primárním cílem Indie tak musí být soustředění všech sil na rychlý ekonomický a technologický rozvoj. Pouze ekonomický a technologický růst a kumulace výrobních a finančních přebytků přímo v Indii totiž zajistí řešení sociálních problémů, umožní svobodné a suverénní rozhodování indického státu o své vlastní politice.  (Nezávislé na potřebě západních úvěrů.) A pozvedne na patřičnou úroveň i národní hrdost indických občanů. Protože vstupujeme do období dějin lidstva, ve kterých dojde k velmocenské sekuritizaci všeho (v orig. weaponization of everything), Indie se musí umět sama důsledně ochránit před všemi disrupcemi a hrozbami v sektorech finančnictví, obchodu, průmyslu, zemědělství, i v digitálních záležitostech. 

Absolutní prioritou Indie musí být vysoký rozpočet na výzkum a vývoj (R and D budget). Vybudování masivní solární ekonomiky –  PLI. (Logicky – v Indii slunce svítí a Indie nemá ropu, uhlí, plyn, a ani uran.) Indie je třetí největší dovozce energií a ukrajinská válka a sankce na ruské energie ukázaly, jak snadno může být Indie energeticky ohrožena. Dalšími prioritami musí být rozvoj vzdělání a moderních pracovních dovedností. Silná průmyslová výroba. Výroba polovodičů a rozvoj umělé inteligence. Indie si naopak musí dát pauzu v dalším zapojování se do organizace RCEP, a místo toho se soustředit na vlastní rozvoj. Indie se díky levné solární energii, produkci levných solárních panelů a dostatku vody může stát světovou velmocí v produkci zeleného vodíku. Tuto výhodu Indie je třeba rychle využít.     

Česká vláda neunese ve srovnání s indickou žádné srovnání. Zatímco chudá Indie si vytyčila za pevný cíl masivními investicemi do vědy, výzkumu, vzdělání i do moderních pracovních dovedností vytvořit z Indie moderní ekonomiku, protože její vedoucí politici na základě války na Ukrajině pochopili, že pouze high-tech společnost a high-tech průmysl budou znamenat vysokou životní úroveň, a vytvoří dostatečné průmyslové i finanční přebytky, nutné pro zajištění ochrany národních zájmů a bezpečnosti Indie. Tak česká vláda není schopná zajistit financování vědy, a ani nechce, a dokonce ani dostatek míst ve školách, aby české děti získaly moderní vzdělání a pracovní dovednosti. 

Obdobně. Zatímco indická vláda plánuje rychlé dosažení energetické nezávislosti díky v Indii efektivnímu řešení – solárům. Česká vláda souhlasila a podepsala dubnový bruselský diktát, podle něhož mají čeští spotřebitelé platit vysoké ceny za jadernou energii, aby tak de facto dotovali německou zelenou energetickou politiku. Brusel nařídil, že levná česká jaderná elektřina nesmí v žádném případě vytlačovat z trhu levnou zelenou elektřinu, která se na Západě vyrábí pouze, když svítí slunce a fouká vítr. Je nanejvýš zajímavé, že Brusel ČR zakázal uzavřít pevné několikaleté kontrakty na dodávky jaderné elektřiny s předem stanovenou cenou, zatímco Francii ne! (Francie vyhlašuje výši regulované ceny elektřiny pro 70% Francouzů 2 krát ročně, a značná část její ceny je dána dlouhodobými kontrakty, jejichž uzavření Brusel ČR zakázal.) Indie pochopila, že musí být energeticky nezávislá. Brusel de facto nařídil ČR stát se energetickou kolonií Západní EU, a Fiala po svém zvyku opět radostně zahýkal. Jako by nestačilo, že loni měli Češi nejdražší elektřinu v EU, dokonce dvojnásobně drahou jako Francouzi, kteří diktát Bruselu odmítli.

Toť vše. Zítra pokračujeme, předpověďmi dalších vládních expertů. Děkuji všem za dary, podporu i maily. Mějte se krásně. 

Je čtvrtek 9. květen 05.02 ráno.  Poslední pořady: V sobotu 4. května na TV Bureš s Josefem Skálou najdete zde. V sobotu 27. dubna na konferenci Jasan, najdete zde. V sobotu 13. dubna s Josefem Skálou na TV Bureš najdete zde.   V úterý 9. dubna  pořad s Petrem Hájkem na Protiproudu, najdete zde.  Na další maily jsem už odpověděl, zbytek snad už dnes večer. Mějte se krásně. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu