Blog Michal & Petr

Další bašta USA v Africe padla! Ruský postup napříč Severní Afrikou k přístavům Guinejského zálivu nabírá na dramatické rychlosti. Po listopadovém překvapení v Rovníkové Guinei, při němž, po nečekané návštěvě tamního prozápadního diktátora Mbasoga u Putina, napochodovaly elitní jednotky ruského Afrického sboru z Burkiny Faso rovnou do guinejského prezidentského paláce, aby “vycvičili Mbasogovu prezidentskou gardu”, tedy vlastně zajistili hladké předání vlády nad zemí od 82 letého Mbasoga Mbasogovi mladšímu, (podrobně včetně fotografií v MAP 2147), tento týden padla i letitá americká bašta v rovníkové Africe Ghana. 

Prosincový pád Ghany má pro Washington tragikomický nádech. Už 14. prosince 2022 večer nahlásil telefonem vystrašený ghanský prezident Akufo-Addo do Washingtonu ministru Blinkenovi, že ruské jednotky kuchaře Prigožina už z Mali za jásotu obyvatelstva projely jako nůž máslem celou republikou Burkina Faso, a shromažďují se na severních ghanských hranicích, aby svrhly jeho režim, a požadoval okamžitou ochranu. (Podrobně včetně fotografií v MAP 1541.)

Pentagon, který se už pár let strachy třese, že Rusové ovládnou západoafrické atlantické přístavy, v prosinci 2022 ještě navíc vyděšený slavným nočním telefonátem prezidenta Akuffa-Addo, začal okamžitě jednat, a poslal do Ghany svou Navy i Army, aby vyděšeného diktátora zklidnily. Přes rozsáhlou americkou vojenskou pomoc se však ghanské armádě nepodařilo na severu země u hranic s republikou Burkina Faso, kde operuje Ruský Africký sbor, navodit pořádek a zastavit rostoucí ozbrojený konflikt, ani lidovou protirežimní rebelii.

Washington proto letos v září svolal do hlavního města Ghany Akkry velkou poradu s ghanskou generalitou, a na ní oznámil vytvoření zvláštního batalionu pro budoucí společné tzv. civilně-vojenské operace v Ghaně, které měli mít za cíl “vylepšit stabilitu a bezpečnost v zemi”. Tyto kroky USA jsou však v Ghaně terčem letité lidové nespokojenosti.

Ghana je už od prezidenta Kennedyho pevně spojená s USA, a ozbrojené síly USA mají v Ghaně četná smluvní privilegia, která jim přisuzují jak “imunitu”, tak “neomezený přístup” ke ghanské infrastruktuře, přírodnímu bohatství, telekomunikacím a k dalším vojensko-strategickým prvkům i základnám. (Pro fajnšmekry: Plný text originálů smlouvy v PDF, včetně fotografií základen.) Tlak USA na silové řešení ghanské lidové nespokojenosti s letitou bídou a drakonickým drancováním přírodních zdrojů země západními konglomeráty však letos v létě překazily ruské vlivové operace.

Letos začátkem prosince se v Ghaně konaly prezidentské volby. Pro-americký prezident Akuffo-Addo už po třetí nesměl kandidovat, a tak do klání vyslal svého vice-prezidenta Mahamuda Bawumia. Pro-ruská a pro-čínská opozice vyslala do klání, v Moskvě vystudovaného Johna Mahama, známého v Rusku jako : “Наш человек в Аккре“. 

Maham se už v červenci stal v Ghaně terčem “typické západní Rusofobní pomlouvačné kampaně”, a při ní se ho americkými neziskovkami podporovaní stoupenci korupční kliky Addo/Bawamia pokoušeli očernit z úmyslu prodat zemi ruským oligarchům. Hlavním terčem jejich pomlouvačné kampaně se stala skutečnost, že Mahama v červenci odletěl do Moskvy, a tam se na půdě Ruské akademie věd účastnil slavnosti spojené s vydáním své knihy: “Můj první převrat.”. Kniha slavila úspěch a Mahama volby vyhrál výrazným výsledkem, který v Ghaně nebývá zvykem. Analytici z toho usuzují, že proamerická klika Addo/Bawamia nebyla ani schopna mobilizovat své příznivce, aby přišli k volbám. Mahama, který je znám z minulých klání 2016 a 2020, kdy byl vždy Addem těsně poražen, svým slibem zrušit vojenské dohody s USA, (viz také ghanský zdroj), tentokráte ve volbách vsadil hlavně na ekonomiku.

Korupční klika Addo/Bawamia podporovaná Washingtonem, Ghanu, která byla celá desetiletí považovaná za ekonomicky velmi úspěšnou africkou zemi od roku 2016 zcela zdevastovala. Nezaměstnanost se zvýšila z 8% na 15%.  1 ghanský cedi, který měl v roce 2016 hodnotu 1/4 dolaru klesl až na 1/17 dolaru. Inflace dosáhla 54%. Ghana přestala být schopna splácet navršené dluhy, protože klika Addo/Bawamia, aby uspokojila své voliče, si napůjčovala, kde mohla, a peníze rozházela, nebo nechala zmizet ve vládních černých dírách. John Mahama proto vsadil na prostý ekonomický program – (1) Drasticky zlevnit ceny elektřiny, aby se ghanský průmysl a zemědělství staly opět konkurenceschopnými, a vytvořily tak nová pracovní místa. (2) A postavit “cenově dostupné byty a domky”, (viz. strana 4 volební program vítěze Johna Mahama), (zde vysvětlen termín affordable housing), aby si tyto cenově dostupné domky pracující s “ghanským mediánovým platem” mohli dovolit!!! (Mediánový plat v ČR 3Q24 = 40 482 CZK! Podle viceguvernéra ČNB Jana Freita si nyní v ČR může dovolit hypotéku pouze rodina s čistým příjmem 90 000! Tedy dva lidé s čistým příjmem každý 45 000 CZK, a ne hrubým příjmem 40 482 CZK, který představuje přesně polovinu českých platů!)

Podle všech analytiků Mahama vyhrál volby hlavně svým ekonomickým programem. Podobně nyní srovnatelnými ekonomickými programy vyhrávají volby i politici v dalších afrických státech. Ukazuje se tak, že levná elektřina a levné bydlení a levné potraviny jsou základem pro vítězství ve volbách, kdežto očerňování politiků z náklonnosti Rusku a Číně na voliče už nefunguje, pokud je využíváno těmi politiky, kteří svou vládou rozvrátili ekonomiku. Fialovy politické volební sázky na různé protiruské “očerňovače” Foltýnova typu, či na bezmyšlenkovité hlasatelky pokračování ve fialových ekonomických deformacích, nemůže skončit jinak, než nástupem nějakého českého ekvivalentu ghanského Johna Mahama.  

Je sobota 14. prosinec 04.28 ráno – Přeji všem krásný den, a komu dnešní analýza připadala užitečná, může vznik další podpořit darem na účet na konci tohoto článku. Mějte se. Poslední pořady moje vystoupení na TV Protiproud – 27.11. zde. Na TV Bureš – 5.12. zde. Na LOS 10 – 7.12. zde. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Pro úplné pochopení dnešní analýzy je nutné zhlédnout odkazovaná videa. Jsou z Telegramu, a některá jsou tak velká, že je třeba, je nejprve stáhnout do vlastního zařízení, a potom prohlédnout. Důležité jsou také 3 poslední analýzy, a v nich odkazované analýzy na Putinův kavkazský gambit. Tedy pokud jste je ještě nečetli.

Letos 9. prosince Vladimír Putin mimořádně povýšil generál majora Apti Alaudinova do hodnosti generál poručíka, a jeden z Moskvě nejpřizpůsobivějších “bývalých nezávislých doněckých rebelských milblogerů”, slavný War Gonzo, který se dostal k Putinovi i na někdejší oslavu připojení nových ukrajinských gubernií k ruské říši, a obdržel tenkrát v Kremlu za to metál, okamžitě přispěchal, aby tímto 20 minutovým videem oslavil “čečenský Specnaz – Achmat”, kterému Alaudinov u Kurska velí, a kterému ostatní “ještě nezávislí ruští milblogeři” a “zbytky ruských ortodoxních nacionalistů z party Igora Strelkova, kteří ještě pobývají na svobodě”, za jeho zbabělé, ale mediálně vyzdvihované výkony u Kurska, posměšně přezdívají “Ťik-Ťok armáda, která se schovává za ruské záklaďáky”. 

V Rusku se většinou neděje nikdy nic jen tak. A když den po porážce syrské armády, Putin mimořádně povýší rusko-čečenského muslimského generála, který se neustále zaklíná výrazy Allāhu akbar,  když není zrovna opilý a nepomlouvá Kadyrova, a přitom má na muslimského válečníka podivné otčestvo Aronovič, které v ruštině odkazuje na jméno otce, důstojníka Sovětské armády, Аарон, je třeba začít větřit nějakou novou znamenitou Putinovinu. 

Včera těsně před půlnocí, se začali ruští nezávislí nacionalističtí milblogeři vztekat a šířit video, na kterém Ramzan Kadyrov, pomlouvá svrženého Asada, a tvrdí, že byl vždy proti Asadovi, a že nastal čas, aby se Rusko spojilo s vítězem, za kterým stojí celý syrský národ.  Vítězem není nikdo jiný, než vůdce bývalé syrské Al-Kaidy, nyní přejmenované na  Hayat Tahrir al-Sham, terorista Ahmed al-Sharaa, alias Mohammed al-Julani, za kterého USA nabízejí pěkný ranec dolarů. 

Včera, těsně před tím, než Kadyrov údajně vyslovil svá nová moudra o nové ruské politice v Sýrii, se na iránských platformách objevilo toto zajímavé video ze syrského přístavu Tartus. Kolona tří obrněných ruských vozidel na něm projíždí okolo tlupy bojovníků Hayat Tahrir al-Sham na “džihádomobilech”, a ti jsou vedeni jak na Západě tak v Rusku jako teroristé, a někteří bojovníci na videu pokřikují na projíždějící kolonu: “Rusové! Allāhu akbar!”, ale většina z nich je podivně nevšímavá skutečnosti, že okolo nich projíždějí jejich (bývalí) úhlavní nepřátelé. Jakmile porovnáme stejnou situaci nečekaného čelního střetu úhlavních nepřátel po porážce vládních sil v Afganistánu, ke které došlo 26. srpna 2022 v Kábulu, a při níž bylo zabito 11 US mariňáků, a 45 zraněno, je jasné, že syrští teroristé Hayat Tahrir al-Sham, mají nyní přísné rozkazy “Rusy nijak nedráždit, natož na ně útočit”, a to je překvapivá změna v chování teroristů oproti Afganistánu, a pomstychtivým útokům proti Američanům! Co víc, pokud si video pozorně prohlédnete, zjistíte, že většina teroristů, nijak na projíždějící Rusy nereaguje! A jejich velitelé při průjezdu ruské kolony upírají své zraky na své “mučedníky”, jako by byli připraveni okamžitě zasáhnout, kdyby někdo z nich překročil stanovenou hranici, aby ho šmahem poslali na onen svět za húriskami, a uklidňují je. Rozdíl vztahu afgánských Talibů k Američanům a syrských Hayat Tahrir al-Sham, (Erdoganových hochů), k Rusům, je očividný. 

9. prosince 2024 povýšil Putin dva generály, kteří se v posledním půl roce zrovna moc neproslavili – Apti Alaudinova velitele Achmatu na generál poručíka, a velitele ruského afrického sboru Yunus-Bek Evkurova na armádního generála. Proč, může být nanejvýš zajímavé.

Yunus-Bek Evkurov je všemi mastmi mazaný Inguš, známý jako nepříliš výrazný muslim, ač nositel nejvyššího ruského muslimského řádu  Аль-Фахр. Za manželku si vzal dceru své spolužačky, na své svatbě velkolepě pohostil 500 lidí, a když vládnul v Ingušsku, napáchal tam takový bordel, a připustil takovou korupci, že lid povstal, a musel raději zmizet do Moskvy za Putinem, který si ho pěstoval jako protiváhu Kadyrova, protože oba se nesnáší. Od roku 2018 se, po vyhnání z Ingušska, pro něj nyní velmi nešťastně, zapletl do syrských událostí. Nejprve v lednu 2018 veřejně nabídnul syrskému vyslanci v Moskvě, že “naučí syrské tajné služby, a speciální jednotky, osvědčené ingušské metody, jak se jednou pro vždy vypořádat s islámskými teroristy“, a pak byl Putinem povýšen na náměstka ministra obrany dozírajícího na operace v Sýrii, a 9.11. 2023 dokonce vyznamenal ruské mírotvorce v Sýrii řádem Suvorova, za boj proti teroristům. Generál Yevkurov je klíčová Putinova postava při likvidaci Prigožina. V jeho kompetenci bylo, jak “přemluvit Prigožina, aby převrat odvolal”, tak “zajišťování veškeré bezpečnosti letecké dopravy před náhlými nenadálými výbuchy na palubách ruských letadel”, i “převzetí Wágnerova dědictví v Sýrii, a v Africe” pod Gosudarovu přímou kontrolu. Nynější povýšení na armádního generála vypadá nejspíš na odměnu před rychlým důchodem. Velitel “Ruských sil v Africe”, pod které patří i syrské základny, zkrátka nyní podle všeho nemůže být nadále zatížen historií “výcviku syrských speciálních jednotek, aby se jednou provždy vypořádaly s nyní vítěznými syrskými teroristy.” 

Apti Alaudinov je ještě mazanější Čečenec, známý neustálými hláškami, podobnými těm, které syrští teroristé včera pokřikovali na projíždějící Rusy. Putin si je vědom, že budovat vztahy s muslimy, je nejlepší posílat muslimy. Evkurov stejně jako Alaudinov nenají dobré vztahy s Kadyrovem. Léta věrně Kadyrovi sloužil jako policejní šéf, ale v roce 2019 se ošklivě zapletl do pokusu Kadyrova zdiskreditovat za korupci. Nižší spiklenci byli zatčeni, umístěni do tajných věznic, a pak propuštěni, aby je vzápětí potkali podivné autonehody. Alaudinov byl suspendován až v roce 2021, po té co v opilosti “zfackoval Kadyrovův portrét”, a vedl nemístné řeči. A utekl do Moskvy, kde žil do roku 2022 jako “šťastný důchodce”, než ho Putin v roce 2022 vrátil do funkce předsedy výboru pro bezpečnost v Čečensku, a povýšil na zástupce náčelníka politické správy ruské armády. Od té doby je vyhlášený čečenský Achmat pod jeho velením, a Kadyrov zalezlý. Alaudinova Putin sice v létě jmenoval koordinátorem vyhnání Ukrajinců z kurské gubernie, a Achmat pod jeho velením tam zahájil svoje slavné válečné “Ťik-Ťok” operace, pro které je většině ruských ortodoxních nacionalistů pro legraci, ale ti jako obvykle nechápou Putinovu logiku – Čečenci jsou malý národ a v letech 22/23 utrpěli na bojišti příliš velké ztráty vzhledem ke své populaci, a Putin po Prigožinově vzpouře rozděluje všechny soukromé armády na malé skupiny, se kterými si jeho garda už snadno poradí.

Leč podivné letní Alaudinovo jmenování “koordinátorem vítězství u Kursku”, když všechnu tíhu bojů nese výlučně přetížený generál Lapin, který má na starosti i vpád na Charkov, není asi jen namířeno proti Kadyrovovi. Protože už 25. listopadu, tedy před útokem syrských rebelů proti Asadovi, vyrazil Šojgu do Afganistánu namlouvat Talibánce ke spolupráci. Když vyrazil Šojgu do Kábulu, jednat se muselo už od jara, je jasné. Spolupráce Ruska s Talibánci, je dalším zřetelným posunem Putinovy politiky směrem k vyhlazování všech třenic s muslimským světem. Alaudinov je jako stvořený pro roli nového velitele ruského afrického sboru. Má čistý štít vzhledem k Sýrii, je muslim, a má napjaté vztahy s Kadyrovem. Může být tak osobou pro “bývalé syrské teroristy” přijatelnou pro jednání. Rusko se pokusí uhrát základny, je jisté, a Alaudinov může být Gosudarovi prospěšný. Proto mu v létě 2022 ukončil důchod, a vyslal ho na bojiště získávat válečné ostruhy. Zapojení War Gonza do propagandistické mašinerie na vytvoření aureoly Alaudinova jako vítězného generála, stejně jako jeho Putinovo nedávné povýšení, zapadají do skládačky stejně jako listopadová výprava Šojgu do Kábulu, a včerejší výprava Medveděva do Pekingu. Čínské investice jsou jak klíčem k Afganistánu, tak klíčem k nové Sýrii. S Evropany problémy nebudou. Ti musí nejprve uspořádat velkou poradu, aby na ní probrali, jak budou na současnou syrskou krizi reagovat. Než se Eurokrati poradí, Rusko a Čína vyřeší hlavní syrský problém – drahotu a nedostatek potravin. Z Kábulu budou navíc docházet dobré zprávy, že Čína umí skvěle investovat, a lid potom více neremcá, a lépe poslouchá. Abychom se nakonec nedivili, že k ruským základnám v Sýrii přibydou i ty čínské. Jak dopadne hra o Sýrii se teprve uvidí. Vy si však můžete prohlédnout  toto video z jedné syrské “varny” drogy Captagon, a jak vidíte, noví páni uvařené drogy zatím neničí. Další videa z masových poprav a vláčení za autem na provaze najdete zde, raději však až po snídani. 

Že je nynější návštěvě Medveděva v Pekingu něčím významnějším než obvykle, dosvědčují slova Mao Ning, hlavní mluvčí Číny pro zahraniční politiku: Pokud jde o podrobnosti o návštěvě, čínská strana včas zveřejní informace a doporučuje se zůstat aktuální. To je velmi zajímavý slovník, že? Mao Ning málo kdy dopředu neví, co se teprve bude projednávat, a jaký bude výsledek, aby takhle mlžila! Doporučujeme sledovat!!!

Je čtvrtek 12. prosinec 04.28 ráno.  Dnes jsem se fakt při analýze zapotil ještě víc než minule, tak snad stála za to. Přeji všem krásný den, a komu dnešní analýza připadala užitečná, může vznik další podpořit darem na účet na konci tohoto článku. Mějte se. Poslední pořady moje vystoupení na TV Protiproud – 27.11. zde. Na TV Bureš – 5.12. zde. Na LOS 10 – 7.12. zde. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Je to Putin, kdo řídí současný svět podle vlastních pravidel, se zdá být stále jistější. Po syrském gambitu (1) se očekává gambit berlínský (2). 

(1) Syrský gambit

Putinův současný rafinovaný prosincový syrský gambit, při kterém “rychlým stažením Asada” do Moskvy vypustil syrské džihádisty přímo proti Izraeli a USA, jak včera analyzoval významný iránský diplomat Abdolrez Faraji-Rad, známý obhájce silné iránské přítomnosti v Sýrii,  nespadl z čistého nebe, ale byl dokonalou ruskou reakcí na letošní tajné rejdy Washingtonu a Tel-Avivu kolem Sýrie.

Izrael a USA přes Emiráty letos zahájily tajná jednání s Asadem, a s jeho syrskými přívrženci, a při nich slibovaly, že “uvolní západní sankce proti Sýrii”, výměnou za “výrazné syrské distancování se” od Iránu a Ruska. Mazaní Asadovci si od rozhovorů slibovali řešení hluboké ekonomické krize v Sýrii, která drtivě podkopávala jejich režim.  Rozhovory však neunikly pozornosti, a někdo zařídil, aby se informace o nich dostaly až k tureckému Erdoganovi.

Dojednávané usmíření Asadovců s Izraelci a s Američany na úkor Iránců a Rusů, by znamenalo konečnou čáru přes turecké ambice v Sýrii. Erdogan tak podle očekávání rychle zmobilizoval svoje nepočetné syrské pro-turecké džihádisty, a ti koncem listopadu vyrazili do útoku, který i izraelské tajné služby na jeho počátku považovaly za čirou sebevraždu. Útok pro-tureckých džihádistů na syrské Asadisty měl podle plánů Washingtonu a Tel-Avivu znovu rozpoutat krvavou syrskou občanskou válku, a všechny strany, včetně Rusů a Iránců vyčerpat ve vleklých bojích, a poskytnout záminku pro pokračování izraelských tažení proti Palestincům a Libanoncům. 

Útok Erdoganových džihádistů se však navzdory očekávání CIA a Mosadu rychle zdařil, protože “syrská armáda” překvapivě nekladla žádný odpor, iránští gardisté v Sýrii vzdorovali hlavně na oko, protože jim Teherán neposlal žádné zálohy, a o intenzitě ruské podpory svědčí jen 1 padlý ruský specialista za celou dobu rebelského tažení, a to v jeho první den, než byli ostatní rychle staženi na ruské základny, kterým vůdce džihádistů slíbil bezpečnost, stejně jako pro-iránským šíitským menšinám a svatyním. Velmi podivné, že?

Výsledek Putinova gambitu je už teď šokující. Džihádisté neútočí v Sýrii na Rusy ani na Iránce. Ale jejich rychlým postupem vyděšený Izrael už začal včera bombardovat Sýrii jako pominutý, porušil rezoluci OSN a vtrhnul na smluvně demilitarizované syrské území, a Pentagon dokonce už odpoledne proti džihádistům vyslal i několik  B-52, a ničil je drony a vedl dramaticky silácké řeči. Přitom ještě nedávno Izrael tajně na žádost USA léčil džihádisty zraněné v boji proti Asadovcům, Rusům i Iráncům na svém území. 

Geopoliticky nechal Putin jako čaroděj doslova přes noc zmizet všechny záminky pro vojenskou přítomnost USA v Sýrii i Iráku, a všechna izraelská tažení proti svým sousedům ztratila v očích nejen Arabů své jakékoli opodstatnění. Pravděpodobná ztráta ruských základen a přístavu v Sýrii, k níž nejspíš časem dojde, je v této souvislosti minimální obětí. Jediným důvodem, proč Rusko základny v Sýrii potřebovalo, byla ochrana Asadova režimu. S uzavřením tureckých úžin podle dohod z Montreau, dokud potrvá válka na Ukrajině, však zásobování ruských kontingentů v Africe už dávno běží po logistických trasách přes ruské severní přístavy. Rusko a Irán se galantně a rychle vyvázaly ze syrského gordického uzlu, a USA a Tel Aviv do něj dokonale zapletly. Rusko se tak může soustředit na válku proti Ukrajině, a Irán se zbavil podezření, že chce Sýrii ovládat k přípravě útoku na Izrael. Naopak Washingtonu hrozí, že bude muset obnovit mezi Američany tak nepopulární vojenské výpravy do muslimského světa. Cesta Turecka do BRICS je nyní otevřena. Vztahy Ruska a Turecka, a Iránu a Turecka, už nadále nebudou zatěžovat “neefektivní syrské třenice”. Ty naopak začnou zatěžovat vztahy USA a Turecka, a EU a Turecka. 

Nejhmatatelnějším projevem Putinova syrského gambitu bude okamžité finanční zatížení Západu nutnou pomocí zbídačené Sýrii. Co se v zemi stane v příštích dnech a hodinách je naprosto nejisté. Rebelskou koalici dosud stmelovala nenávist k Asadovcům. Ta zmizela. Ideově roztříštění rebelové, pokud jim nebude nabídnut pořádný hrnec dolarů a EUR, o který by se společně podělili, začnou mezi sebou soupeřit o místní vydrancované zdroje, a mohou tak vyvolat další obrovskou vlnu uprchlíků do Evropy. Protože se do pohybu do Sýrie už daly i statisíce uprchlíků z Libanonu, Jordánska a Egyptu, nikdo netuší, až se rozplyne jejich radost z vyhnání Asada, a uvědomí si bídu země, do níž se vrátily, kam se nakonec obrátí, aby se uživily. Sunitské ropné emiráty jsou sice bohaté, ale budou podporovat hlavně jiné syrské frakce, než ty pro turecké, a pro západní. Válka proti Asadovi se rychle může změnit na válku proti-asadovských frakcí mezi sebou, a není vyloučeno, že v zemi plné opuštěných tanků, raket a muničních skladů, budou mít islámští teroristé ráj. Izrael tak mohou čekat těžké časy. Ekonomickou krizí zdevastovaná Evropa bude muset vyřešit, stejně jako USA, zásadní otázku. Poslat miliardy Kyjevu nebo syrským rebelům? Kyjev tak zřejmě čeká další redukce zdrojů proti Putinovi. 

Naivní západní politici nyní vřeští, že Putin v Sýrii utrpěl strategickou porážku, a bude brzy poražen i na Ukrajině. Strategická porážka je však velmi ošemetná záležitost. USA byly poraženy ve Vietnamu, leč tato jejich známá “strategická” porážka vedla k nečekaným důsledkům. Málo známou skutečností je, že v Severním Vietnamu bojovalo proti USA v některých letech (třeba 1967) až 170 000 čínských vojáků, většinou u protiletadlových jednotek, a že Čína poskytovala Vietnamu masivní vojenskou pomoc proti USA, až do jejich konečného vyhnání ze země. Strategická porážka USA ve Vietnamu však vedla ke změně vztahů mezi Čínou a USA. Jakmile se Washington z Vietnamu stáhnul, stala se Čína rychle jeho levnou továrnou, a sama se několikrát pustila do křížku s Vietnamem. 

(2) Berlínský gambit

USA budou za 20 let už jen třetí největší ekonomikou světa, předstihne je jak Čína, tak Indie. Trump, aby USA udržel jako velmoc, hodlá masivními cly zabránit dovozu průmyslových výrobků do USA, a to jak z Číny, tak z EU. Zatímco čínský export je na tuto ochranářskou politiku připraven, a bude čínské zboží exportovat do zemí globálního jihu, Evropa bude na těchto trzích nekonkurenceschopná. Evropský průmysl tak nebude moci vyvážet kvůli clům do USA, kvůli vysokým cenám do zemí globálního Jihu, a kvůli sankcím do Ruska. Pro Evropu nastanou děsivé časy. 

Už teď se z německých zemí řídí děsivé zprávy. Siemens zavírá podniky v Rakousku a VW zavírá automobilky nejen Německu, ale i v Číně. Aby mohl jakýkoli stát vyvážet a prodávat své zboží, musí existovat 4 základní podmínky – (1) moderní zboží, (2) nízká cla na cílovém trhu, (3) nízké ceny energetických a dalších vstupů do výroby zboží na vlastním území, a (4) dobrá pověst exportované značky a exportující země u zákazníků importující země.

Koncern VW má nyní v Číně obrovské potíže, a chystá se kompletně zastavit několik továren. Prodeje Škodovek Kamiq a Superb vyráběných v Číně se na tamním trhu propadly ze 300 000 v roce 2019 na pouhých 11 000 letos, a VW si už nemůže dovolit tyto továrny udržovat v chodu. Důvod proč se Škodovkám v Číně najednou tak nedaří, bude více méně prostý – zákazníci obecně preferují auta ze zemí, jejichž čelní politici, (Vystrčil, Pekarová-Adamová), jejich vlast neustále veřejně nenapadají. V Číně to platí dvojnásob. Pokud chce nějaký stát na světě masivně a úspěšně exportovat své zboží, které není absolutně jedinečné, musí provádět neutrální zahraniční politiku. Český průmyslový zaměstnanec tak má další logický důvod volit raději přátele průmyslu, než současné naivní vládní nepřátele prakticky čehokoli.

Propad německé ekonomiky bude letitý a ekonomové nevidí žádné šance na zlepšení. Důvod je znám už 3 roky – drahé energie. Německu nezbývá, než ukončit sankce na levné ruské suroviny a energie. A nebyl by to Putin, aby nevyšel Německu vstříc. Jeho nejnovější signál z Moskvy byl naprosto jednoznačný.

Washington v listopadu uvalil na jedinou ruskou banku, přes niž mohl Západ platit za plyn, sankce, a hrozilo, že v době, kdy je v Evropě nejvyšší spotřeba plynu, se ruské kohoutky, které Evropu stále ještě zásobují, zavřou.  Putin však okamžitě změnil zákon, a nyní je možné za ruský plyn platit i přes jiné ruské banky, což předtím nebylo možné. Ruský signál byl jasný – nebudeme zneužívat pokusů Washingtonu nechat Evropu v zimě mrznout. A shoduje se s Trumpovým návrhem, aby součástí mírových dohod s Ruskem bylo i zrušení sankcí. Jak Putinův kavkazský, tak Putinův syrský gambit ukazují, že Putin v případě potřeby rychle přijímá pragmatická řešení. Další gambit proto bude Berlínský. Když Německo návrh nepřijme, jeho automobilky se rychle zhroutí. Svět nebude čekat, až v Berlíně, v Praze, nebo v Bruselu politici dostanou rozum, a pochopí, že budoucnost Evropy je v levných energiích a surovinách a ve vývozu zboží do Ruska. Jak jde vývoj rychle ukazuje vietnamská automobilka VinFast. Tato ještě nedávno neexistující značka nyní plánuje už ve Vietnamu dosáhnout hranice 300 tisíc elektromobilů ročně, a další továrny plánuje vybudovat v Indonésii, a Indii, a v roce 2028 už spustit výrobu i v USA. Rychlost s jakou rostou nové automobilky v zemích, které ještě donedávna vyráběly jen trakaře a rikši, varuje všechny Evropany, že bez levných energií, a surovin, nebude evropský průmysl schopen vyvážet zboží za přijatelné ceny. 

Je pondělí 9. prosinec 04.35 ráno.  Přeji všem krásný den, a komu dnešní analýza připadala užitečná, může vznik další podpořit darem na účet na konci tohoto článku. Mějte se. Poslední pořady moje vystoupení na TV Protiproud – 27.11. zde. Na TV Bureš – 5.12. zde. 

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Pořad k dnešní analýze najdete zde. 

(1) Brusel vymyslel další podraz na Čechy a Slováky, a chystá se “bez možnosti VETO” uzavřít s organizací Mercosur, zahrnující několik jihoamerických států dohodu o tzv. volném obchodu. Bruselská Ursula už proto odletěla do Montevidea, aby tam dohodu podepsala. Český nástupce pseudo-ministra obchodu Síkely, který mazaně zmizel za lepším do Bruselu, Lukáš Vlček, z Rakušanovy party STAN-Dozimetr, a jeho mluvčí Marek Vošáhlík, se z dohody z Motevidea radovali, a tvrdili Čechům, že jim bezcelní vývoz aut a elektromobilů do Jižní Ameriky zachrání jejich pracovní místa.

Lukáš Vlček není žádný ostřílený mezinárodní byznysmen, obchodník, bankéř, ani ekonom, jak bývá ve světě u podobných ministrů obchodu zvykem, ale v Olomouci vystudovaný lokální regionalista. Světový byznys mu evidentně nic neříká, a tak se dětinsky raduje, že z Jižní Ameriky budou do Evropy proudit neproclené, tvrdé evropské normy nerespektující, potraviny, jako hovězí, vepřové, a drůbeží masa, a další rostlinné plodiny jako obilí, a jejich bezcelní dovoz zlikviduje zbytky českého i slovenského zemědělství, které dosud přežily předchozí mnohaleté řádění bruselských byrokratů.

Rakušanův ministr Vlček je až tak dětinský, že zřejmě ani netuší, že žádná evropská auta do Jižní Ameriky, jak slibuje, proudit nebudou, protože brazilský prezident Lula, se už v pondělí sešel s čínskou viceprezidentkou společnosti BYD paní Stellou Li, a ta mu potvrdila, že nová největší a nejmodernější čínská automobilka postavená ve světě mimo území Číny, zahájí podle plánu příští rok na jaře výrobu aut a elektromobilů v brazilském státě Bahia, a do konce příštího roku vrhne na trh 150 000, a další rok už 300 000 auto a elektro mobilů.  “Nechceme žádné evropské elektromobily“, skandoval ještě nedávno Lula, a je známo, že Brazílie si hodlá svůj vlastní trh s automobily i elektromobily i nadále pečlivě střežit před průnikem evropských i čínských aut.

Rozjezd čínské automobilky BYD v brazilském státě Bahia však vytvořil kvalitativně novou úroveň, a mazaný Lula, přední člen Putinovi organizace BRICS,  jakmile ho Číňané ujistili, že BYD v Bahia rozjedou včas, a v naplánované kvantitě, souhlasil s nabídkou Bruselu, že obě uskupení sníží daně na svá exportovaná auta. Čínská levná auta, na která Brusel vrhnul 35% cla, aby zachránil svůj automobilový průmysl, tak začnou bezcelně mířit do Evropy z Brazílie, a evropská auta, na něž Brazílie a Mercosur zruší nízká dovozní cla, budou v Jižní Americe stejně nekonkurenceschopná jihoamerickým čínským autům a elektromobilům, jako je tomu v Evropě. Obdobně tomu bude i v dalších segmentech průmyslového zboží, na které se cla zruší, protože Čína investuje v Jižní Americe zběsilým tempem. Díky dohodě z Montevidea, kterou se právě Ursula chystá podepsat, a Brusel ji vnutit všem zemím EU bez možnosti VETO, dojde ke zhroucení evropského zemědělství a potravinářství levným bezcelním importem jihoamerických nekvalitních potravin a zároveň bude evropský trh prakticky bezcelně otevřen čínským autům, elektromobilům a dalším průmyslovým výrobkům vyráběným v nových čínských továrnách v Jižní Americe. Skupina BRICS tak ukazuje pragmatický a přímočarý tah na ovládnutí světové průmyslové výroby a vytlačení evropských výrobků z jejich tradičních exportních trhů. Tupý Brusel jako vždy tomuto čínskému úsilí čistí cestičku vpřed, a fialová Praha tomu ještě dětinsky naivně tleská! Prosté řešení, nákup levných ruských energií a surovin a ukončení exportních sankcí na Rusko, které jediné může zachránit Evropu před bídou, je nepřijatelné, protože by poslalo do doživotního důchodu všechny politiky spojené s nesmyslem Green Deal ve všech jeho formách, stejně jako ty politiky, kteří od rána do noci nepřemýšlejí o jiném, než jak rozpoutat na Ukrajině III. světovou válku. 

Těsně před tím, než se v pondělí sešel brazilský prezident Lula se šéfkou BYD Stellou Li, se v Pekingu sešla německá zelená a válečná fanatička ministryně Baerbocková s náčelníkem čínských diplomatů Wang Yi. Barbocková nejprve na setkání metala obvyklé mediální blesky a vyhrožovala Číně, že když nepřestane podporovat Rusko, drasticky pocítí hněv Berlína a Bruselu, a když skončila úvodní veřejná část jejího vystoupení, přešla do módu německé reálné diplomacie, o němž západní média svou veřejnost raději neinformují, a rychle se dohodla s Wang Yi, na vzájemně přijatelném řešení evropských antidumpingových cel proti čínským autům, elektromobilům a dalšímu průmyslovému zboží. Berlín se poslední měsíc marně snažil zabránit Bruselu, aby na čínská auta uvalil drakonická cla. Tato podivná berlínská politika, která jakoby podráží nohy vlastním automobilkám, je ve skutečnosti velmi rafinovaná, a jejím cílem od začátku bylo, aby díky likvidaci cel mezi Jižní Amerikou a EU mohla čínská a německá auta vyráběná v Jižní Americe proudit di Evropy. Zisky budou majetkem Němců a Číňanů, náklady montevidejského celního kšeftu zaplatí zbylí Evropané, hlavně Češi, Slováci a Poláci, kteří přijdou o svůj průmysl.

Německo se zbavuje své průmyslové výroby, protože manažeři a bankéři už dávno spočítali, že brzy nebude dostatek mladých Němců, kteří by v továrnách nadále vyráběli, a že dovozní mimoevropské kultury nemají ve většině povahu ani vzdělání a hlavně chuť, aby vymírající Němce na výrobních linkách nahradily.

Brusel je jako vysavač, musí každoročně pohltit milion Východoevropanů a přemístit je do západních fabrik, obchodů, nemocnic a farem, aby tam levně nahradili do důchodu odcházející západní Evropany, kteří si nepořídili vlastní děti. Jenže vysavač se už zadrhnul. Východní Evropané došli. Po Polácích, Češích, Slovácích, Rumunech, Maďarech a Bulharech už Brusel s Berlínem vyškrábaly i poslední dostupné Ukrajince, a protože se ukázalo, že plánovaný výškrab Rusů se už díky Putinovi uskutečnit nepodaří, je bruselskému vysavači východoevropských pracovních sil ochotných a umných pracovat definitivní konec. A tím je i konec Bruselu. Brusel nakonec skončí ze stejného důvodu jako jeho předchůdce Říše Římská. Tak jako expanze a existence Říma a jeho početných úředníků byla možná pouze dokud bylo možné lovit velké počty evropských otroků na levnou práci, i existence Bruselu a jeho početných eurokratů skončí současně s vyždímáním posledních zásob levných a pracovitých východoevropských dělníků. Nadchází éra BRICS. Proto volte Bricsenisty. 

Proč jsou hlavní zastánci dohody z Montevidea Španělé a Němci, je navýsost zajímavé. Belgický export do Číny je podle analytiků tvořen “robustním podílem” právních služeb a služeb operativního leasingu. Belgie tak umně využila umístění ústředí EU a přístavu Antverpy na svém území, a místo produkce průmyslového zboží, začala Číňanů prodávat lukrativní finanční a právní služby spojené s exportem jejich výrobků do EU. Že tím Belgičané defacto škodí evropským průmyslovým zaměstnancům, je nezajímá, jde o lukrativní byznys. Obdobně nyní Španělé a Portugalci spekulují, že díky jazykové spřízněnosti a umístění přístavů snadno dostupných z Jižní Ameriky ovládnou, podobně jako Belgičané s Číňany,  lukrativní obchod s právními a finančními službami pro jihoamerické exportéry do EU. Navíc španělské a italské zemědělství získá levná krmiva pro početná stáda skotu, a chovy prasat a drůbeže. Není ekonomické převážet po Evropě krmiva, ale jimi vykrmené produkty. Navíc čínský a indický hlad po pokročilých potravinách přinese další odbyt. České, francouzské, polské a slovenské zemědělství, které není v přímém krátkém dosahu významného přístavu, tak bude zlikvidováno bezcelním dovozem potravinářských a zemědělských produktů z Jižní Ameriky, zkrmených u Barcelony, Valencie, či dalších jihoevropských přístavů. Tento dovoz nebude zatížen ani poplatky CO2 a Green Deal, které vlastné evropské potraviny zdražují nad snesitelnou mez. Poláci a Francouzi hodlají paktu z Montevidea postavit do cesty VETO, dětinský český ministr Vlček z party fialového Rakušana STAN-Dozimetr se však místo, aby Poláky a Francouze podpořil, z paktu Montevideo raduje: Nezbývá tak, než STAN nevolit, než definitivně rozvrátí a vybydlí české zemědělské a pohraniční oblasti. 

(2) Ve druhé části čtvrteční analýzy na TV Bureš jsem rozebral telefonické výhružky ruského generála Gerasimova americkému generálu Charlesi Brownovi, že mu raketami potopí jeho loď s 2200 námořními pěšáky u Izraele, jestli si Zelenskyj nedá pokoj s americkými raketami. Od telefonátu žádná americká raketa vystřelená Ukrajinci už do Ruska (zatím, 9 dní), nevyletěla. Odkazy: (1), (2), (3), (4).

Je pátek 6. prosinec 14.08 odpoledne.  Přeji všem krásný den, a komu dnešní analýza připadala užitečná, může vznik další podpořit darem na účet na konci tohoto článku. Mějte se. Poslední moji debatu u Hájka na Protiproudu ze 27.11.2024 najdete zde. Poslední debatu na TV Bureš ze 23. listopadu najdete zde.

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Dnešní analýza podrobně vysvětluje, proč Putinů mluvčí Dimitrij Peskov 3. prosince sebejistě vyhlásil, že “Neexistují žádné důvody, aby Rusko uzavřelo s Ukrajinou příměří”, a že “Ruská zvláštní operace bude pokračovat, dokud Kyjev nepřijme všechny ruské požadavky”, tedy dokud nekapituluje. Důležitá mapa je na konci analýzy. Doporučuji nejprve prohlédnout mapu, a potom teprve číst text analýzy.

Násilný přechod Dněpru, stejně jako každé velké řeky, má jednoduché pravidlo – útočící strana musí na místě přechodu řeky bezpodmínečně vytvořit naprostou palebnou převahu a shromáždit útočné čluny k přepravě svých vojsk na nepřátelský břeh. Štábním vzděláním opovrhující západní a kyjevská generalita v loňském roce Dněpr překročila bez zajištění naprosté palebné převahy v místě přechodu ve vesnici Krynky, a v souladu s našimi prognózami i s historickými zkušenostmi skončil loňský kyjevský přechod Dněpru děsivým masakrem jeho elitních brigád. Natvrdlí Zelenského válečníci nedokázali ani využít výhody západního vyššího břehu řeky Dněpr, o které se už dvě stě let píše ve všech štábních příručkách, a neumístili na něm “v krytech za kopečky” dostatečně silné dělostřelectvo a jednotky dronů, aby jejich palbou a nálety zdecimovali Rusy bránící se na plochém rovném a níže položeném terénu východního břehu Dněpru. Vyhlášená tupost Zelenského nejvyšších velitelů stála zbytečně životy tisíců mladých ukrajinských vojáků.  Ti se utopili, zmrzli v bahně, vykrváceli po zraněních, protože je nebylo, jak přepravit přes řeku zpět, a nebo byli Rusy prostě rozstříleni, a jejich drony roztrháni na padrť. A všichni ti mladí, Zelenského egu a západnímu mainstreamu, aby se mohli vychloubat heroickými příběhy a přesvědčovat masy západních voličů, že Ukrajinci nad Rusy vítězí, nesmyslně obětovaní vojáci teď režimu citelně chybí na Donbasu, u Charkova, i v kurském výběžku. Násilný přechod velké řeky skončí buď velkým masakrem, a nebo velkým vítězstvím, učí se na všech válečných akademiích. Přechod Ukrajinců skončil jejich masakrem. Přechod Rusů skončí jejich velkým vítězstvím. Kdy Rusové, a Proč Dněpr překročí, dnes rozebereme podrobněji. 

(1) Ve středu 27. listopadu velkolepým gestem “kupředu”, (zde v čase 00.10), Марат Хуснуллин, místopředseda ruské vlády zprovoznil novou dálnici z ruského Rostova na Donu do bývalého ukrajinského Mariupolu. Tzv. ukrajinští partyzáni, kteří mají podle Kyjeva na tomto území operovat, se zřejmě už definitivně vypařili, pokud vůbec existovali, protože Rusové bez potíží za pár měsíců vybudovali velkou logistickou tepnu vedoucí do chersonské gubernie, a ta jim nyní umožní zásobovat svou nejjižnější bojovou skupinu výsadkového generála Teplinského stojící na Dněpru vším potřebným, aniž je už třeba využívat komplikovanou logistickou trasu přes Putinův most na Krym, a z něj na Dněpr. 

Každá ofenzíva je možná pouze po zajištění logistických tras k jejímu zabezpečení, zní jedna ze základních pouček vyššího operačního plánovaní. Rusové 27. listopadu tuto podmínku splnili. Nový logistický hub Mariupol se tak konečně stal velkým armádním distribučním skladem, a všechny nutné válečné zásoby se z něj budou moci začít rozvážet až do  prvosledových jednotek.  

(2) Včera 4. prosince potvrdili kyjevským médiím prostí ukrajinští soldáti bránící se ve městě Великая Новосёлка, že všechny 3 ze všech 3 zásobovacích cest do města jsou už pod přímou ruskou palbou z ručních zbraní, a zásobování obránců města je už prakticky nemožné.

Obkličování města Великая Новосёлка, před válkou 5500 obyvatel, řídí ruský generál Sančik, velitel operační skupiny Jih, přezdívaný “Mistr obkličování”. Великая Новосёлка leží 100 km severozápadně od města Mariupol. V roce 2023 sloužila Великая Новосёлка jako výchozí místo a hlavní logistická základna zpackané ofenzívy generála Zalužného vymyšlené nejvyššími pohlaváry NATO. Cílem ofenzívy bylo dobýt Mariupol, a nebo jej aspoň dělostřelectvem vyřadit z funkce hlavního logistického uzlu pro ruské operační skupiny Dněpr generála Teplinského, a Jih generála Sančika. Rok od děsivých masakrů několika čelních ztečí Ukrajinců na řece Mokri Jaly jižně od Великая Новосёлка je situace přesně obrácená. Rusové do několika málo týdnů zlikvidují zbytky tzv. “vremianského” výběžku, ze kterého generalita NATO vysílala loni Ukrajince do jejich sebevražedných útoků proti Mariupolu, a Mariupol bude od frontové linie vzdálen přes 120 km, a bude jej tak možné zasáhnout už pouze raketami ATACMS, nikoli střelami HIMARS, děly 155mm a lehkými a středními drony. Z Mariupolu se tak stane velká válečná základna se sklady a ubikacemi poschovávanými v relativně anonymním prostředí půlmilionového města, a tuto základnu už Ukrajinci nebudou mít čím, ani jak, vážně poškodit, natož vyřadit z provozu, jak plánovali loni “naivní váleční chytráci” z ústředí NATO. 

(3) Rusové tedy “vybudováním dálnice do Mariupolu” a “vyhnáním Ukrajinců z vremianského výběžku” vybudovali a zabezpečili “strategický logistický uzel” nutný pro násilný přechod Dněpru. Ukrajinci budou v řádu několika týdnů vyhnáni i z Kurachova, a efektivní vzdálenost pro bezpečné vypuštění raket a dronů na Mariupol se tak zvýší na 150 km. Ukrajinci tak sice budou ještě schopni ruské logistické základně v Mariupolu sem tam škodit, ale podstatněji redukovat její provoz a kapacity už bude mimo jejich možnosti. 

(4) Podle posledních hlášení tzv. ukrajinského starosty Mariupolu Петрa Андрющенкa, který řídí svůj úřad z nějakého kyjevského bunkru na západním břehu Dněpru, Rusové okamžitě po napojení Mariupolu na dálniční síť, zahájili výcvik nových záložních jednotek na polygonech Бабах-Тарамі a Новопетрівці, které leží u města Berďansk, 100 tisíc obyvatel, na půl cesty mezi Mariupolem a Dněprem na pobřeží Azovského moře. 

Přesunutí výcviku ruských záloh na polygony východně od Mariupolu svědčí o značném vylepšení ruské logistiky v prostoru přiléhajícím jižnímu toku Dněpru, a o rostoucí nemohoucnosti ukrajinské branné moci narušovat raketami i drony ruský výcvik v této oblasti, podobně jako tomu bylo v posledních dvou letech, kdy Ukrajinci řadu cvičících jednotek trefili kazetovou municí HIMARS a způsobili Rusům slušné ztráty na živé síle a demoralizovali místí obyvatelstvo, které na tato cvičiště dodávalo hlavní kontingenty vojáků. 

Shromážděné ruské cvičící zálohy v prostoru mezi městy Mariupol – Berďansk začaly vytvářet na ukrajinské uskupení za Dněprem a před Záporožím stejný tlak, jaký vytváří tzv. “podivná operační skupina Západ” generála Nikiforova na ukrajinské síly jihovýchodně od Charkova. Pouhá existence a sporadické útoky Nikiforovy skupiny nutí Ukrajince na tomto terciálním bojišti kumulovat značné síly, a ty potom chybí jinde.

17. listopadu 2024 jsme v MAP 2142 detailně popsali brilantní průnik Nikiforových jednotek do centra průmyslové zóny ve městě Kupjansk a analyzovali, že Kyjev buď Nikiforovy prapory z města vytlačí zuřivými čelními ztečemi, a nebo jeho pár brigád jihovýchodně od města padne do obklíčení a bude zničeno, když nebudou staženy.  Generál Syrskyj podle očekávání zvolil první řešení, a vyslal proti Nikiforově pěchotě své elitní záložní brigády Azov, a ty v krvavých týdenních bojích za cenu obrovských ztrát ruskou pěchotu z průmyslové zóny vypudily. Ukrajinská elitní pěchota a obrněná vozidla tak opět válčila na třetiřadém bojišti, a chyběla u Kurachova, Velike Novosilky a u Kursku, a tam všude Rusové snadno postupovali vpřed.

Nyní krom “podivné skupiny Západ” generála Nikiforova východně od Charkova vznikla nová “podivná skupina Dněpr” generála Teplinského mezi městy Berďansk a Mariupol. Už pouhá existence této skupiny donutí ukrajinské velení akumulovat síly za Dněprem a u Záporoží. Jakmile Teplinského skupina Dněpr začne diverzními útoky, podobně jako Nikiforova skupina Západ, narušovat ukrajinskou obranu a prolamovat ji, efekt “požírání ukrajinských sil k obraně linií třetího významu” začne nabývat intenzity, a odčerpávat stále slabší ukrajinské zálohy z obrany úseků prvního významu. Tato efektivní ruská taktika je projevem vysokého válečného umění ruské generality a důsledkem jasné kvalitativní i kvantitativní nadřazenosti profesionální ruské armády nad početně slabším sborem sice zarputilých ukrajinských válečníků ale vyzbrojených pouze velmi slabě a pouze podřadnou západní a starou sovětskou výzbrojí. 

Naopak štábně vzdělaná a ostřílená ruská generalita se hodlá při svém vlastním přechodu Dněpru řídit ustálenými pravidly, a jak se zdá, vše potřebné k přechodu Dněpru už má shromážděno. 

(5) Protože manévr drony a dalekonosnými raketami je rychlejší a ničivější než manévr obrněné pěchoty mohou Rusové mírně riskovat a na 300 shromážděných člunech přepravit Teplinského výsadkáře přes Dněpr, aby obsadili úzké předmostí. Lze očekávat, že kyjevská generalita, která krom zarputilé obrany praktikuje pouze dvě formy válčení – sebevražednou čelní zteč, (Zauhlá, léto 2022. Zaužnyj, léto 2023), a nebo rychlý mobilní diverzní útok proti řídké obraně, (Zalužnyj, podzim 2022, Syrskyj, Kursk 2024), vrhne proti ruským výsadkářům na předmostí všechny dostupné mobilní obrněné zálohy, aby se je pokusila zahnat do řeky, a Zelenskyj a západní mainstream mohli jásat. 

Teplinskyj však je na tuto sebevražednou ukrajinskou čelní zteč dokonale připraven. Jako 3. ruský generál v pořadí, za Mordvičevem a Lapinem, už disponuje “brigádou zabijáckých dronů” jako organickou bojovou silou. Teplinského drony nyní v rámci výcviku svých operátorů, a vyčištění budoucího předmostí na Dněpru od všech Ukrajinců, provádějí masivní hony na vše, co se na západním břehu dolního toku řeky pohne. Drony pro svou efektivní činnost potřebují jasné počasí. To na Dněpru nastává buď s příchodem zimy, nebo léta. Přechod Dněpru tak nastane v jednom z těchto období, protože jakmile Ukrajinci na přecházející výsadkáře zaútočí, snesou se na ně mraky dronů a raket, aby je vyhladily. Pokud je nevyhladí, mohou být ruští výsadkáři zahnáni do řeky stejně nemilosrdně, jako byli ukrajinští námořníci zahnáni v bitvě o Krynky přes zimu 2024. Faktem však je, že Ukrajince ani nenapadlo při bitvě o Krynky pokusit se zorganizovat masivní nálety dronů na Rusy útočící na východním břehu Dněpru na přeplavené ukrajinské námořníky, a Rusové raději profesionálně místo čelních útoků ukrajinské námořníky hubily drony a děly. 

(6) “Nová podivná ruská operační skupina Dněpr” generála Teplinského, která začala soustřeďovat a cvičit zálohy v prostoru mezi městy Mariupol a Běrďansk z hlediska geografie jižního ukrajinského válčiště bude operovat na “tzv. vnitřních liniích”, a ty umožňují rychlý přesun těchto záloh po vnitřní části oblouku bojiště, kdežto Ukrajinci v tomto prostoru budou muset operovat na “vnějších liniích”, a manévrování jejich záloh po vnější části oblouku bojiště tak bude déle trvat, a ještě bude komplikováno nutností při přesunu z jednoho konce oblouku na druhý překračovat řeku Dněpr severně od Záporoží. Tato stará strategie výhody manévrů po vnitřních liniích umožní Rusům vybrat si rychle směr útoku – buď se Teplinskyj přeplaví přes Dněpr, nebo Sančik zaútočí na Záporoží. Zálohy z prostoru Berďansk – Mariupol umožňují jejich rychlé použití v obou směrech.

(7) Které z obou ofenzív dají Rusové přednost se teprve ukáže. V každém případě pokračující rychlá dezorganizace a rozpad koheze ukrajinské armády Rusům umožní provést operace obě, a Gosudar si je jist svým velkým vítězstvím, a jak před pár dny potvrdil jeho mluvčí Peskov, žádné příměří uzavírat nebude, protože k němu není důvod. Pokud má Kyjev kapitulovat, musí buď Rusové překročit Dněpr na jihu, nebo přitáhnout na jeho východní břeh až ke Kyjevu, a namířit na město děla, a vyhrožovat srovnáním Kyjeva se zemí, a nebo se musí ukrajinská morálka klesnout na bod 0. Jaké řešení povede ke Gosudarovu vítězství se teprve uvidí. Jisté však je, že buď NATO napochoduje na Ukrajinu a vypukne III. světová válka, nebo Gosudar zvítězí a Ukrajina kapituluje. Zmražení konfliktu nepřipadá při současném poměru sil v úvahu. 

Je čtvrtek 5. prosinec 05.24 ráno.  Přeji všem krásný den, a komu dnešní analýza připadala užitečná, může vznik další podpořit darem na účet na konci tohoto článku. Mějte se. Poslední moji debatu u Hájka na Protiproudu ze 27.11.2024 najdete zde. Poslední debatu na TV Bureš ze 23. listopadu najdete zde.

Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

xx