MIP 125 Včera byl nejtěžší den války pro Rusy. Podle toho to vypadalo. Jen Gerasimov měl chladnou hlavu.

Včera se ruské vlastenecké kanály zmítaly v neuvěřitelně nepřehledné změti paniky, výčitek, a vlasteneckých provolání k mobilizaci, a k zahájení opravdové války. Ministr Šojgu, náčelník GenŠtábu Gerasimov a mluvčí Lavrova Zacharovová a další byli veřejně ruskými vlastenci nařčeni z neschopnosti a ze zrady. Vše způsobila ze strategického hlediska nicotná operace u Charkova. Tento ukrajinský útok s překvapivou snadností “osvobodil” velké území mezi Charkovem a řekou Oskol, za kterou se Rusové včera bravurně stáhli. Že se jedná o “osvobození” je zřejmé z prvního nařízení Kyjeva, jak se na “osvobozeném” území mají “osvoboditelé” chovat. Mají ze všeho nejdřív provést filtraci obyvatelstva. Vypukla tak paradoxní situace. Značná část osvobozovaných civilistů včera raději, než aby se nechala osvobodit a filtrovat, naskákala do automobilů, a začala prchat k okupantům do země. A to  v takovém množství, že zavalila všechny cesty do Ruska. Okupovaní se tak evidentně bojí nechat osvobodit, a prchají do okupace.  Vznikla tak zajímavá situace, které se budeme ještě v budoucnu věnovat, protože ukazuje, že na východní Ukrajině probíhá občanská národnostní válka, kterou si Západ tvrdošíjně odmítá připustit. 

Dnes se budeme věnovat pouze vojenské stránce operace, protože ta je nanejvýš zajímavá. Mapa včera ke konci dne:

Krásné a srozumitelné video zachycující na animované mapě průběh včerejších bojů si prohlédněte zde. Budete tak následující analýze lépe rozumět.

Prezident Zelenský včera s radostí oznamoval, že Ukrajinská Armáda osvobodila přes 1000km čtverečních. A nepřeháněl. Ukrajinci bleskovou operací pronikly desítky kilometrů do hloubky ruského území, a takřka nemuseli svádět tvrdé boje. Rusové jako by na bojišti ani nebyli. Mizeli jak duchové za řeku Oskol. Za ní ale přistávaly vrtulníky a vykládaly obrněná vozidla a pěchotu, a za ní směřovaly z Ruska dlouhé kolony posil.

Ruské velení sdělilo, že za celý tří denní útok zaplatili Ukrajinci dvěma tisíci mrtvými, a obvinilo Kyjev z mrhání ukrajinskými životy. Ruské velení tvrdilo, že Ukrajinců útočilo u Charkova 20 tisíc a ruští vlastenci, že jich bylo na 50 tisíc. Na frontě dlouhé skoro 400 km tedy nebyla žádná velká koncentrace ukrajinských sil. A z toho plyne, že Rusů v oblasti muselo být ještě mnohem méně. 

Západní média tvrdí, že Ukrajinci Rusy překvapili, a proto se jim útok na nepřipravené Rusy povedl. Toto klišé, neodráží logistickou konfiguraci oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili. Pro Ruské velení bylo krajně obtížné zásobovat svoji vojenskou skupinu v oblasti měst Balaklija a Izjum už před ofenzívou. Jediná slušná zásobovací trasa vedla z ruských Valujki do Kupjanska, kde v podstatě končila, a vše se muselo do Izjumu a Balaklije převážet přes řeku Oskol po nekvalitních cestách. Všechny mosty v oblasti, pokud už nebyly zničeny jarními boji, byly v dosahu ukrajinských raket. Přehrada na řece Oskol navíc jako závora bránila přepravě zásob a posil do oblasti Izjum a Balaklija.

Pro každého stratéga je takováto konfigurace terénu, která omezuje zásobování a manévrování silami podél linie fronty noční můrou, protože brání v oblasti udržovat velké a dobře zásobené bojové jednotky, které si mohou vzájemně vypomáhat. Podle Rusů byl navíc už bývalý muniční sklad ukrajinské armády Balaklija “vytěžen” o všechnu použitelnou munici (asi jí nebylo moc, před válkou vyletěla část skladu do vzduchu, a ruská spotřeba je značná). A tak udržování Izjumského výběžku přinášelo více vojensko-strategické těžkostí, než výhod. 

Ruské velení si zřejmě bylo vědomo, že z politických důvodů nemůže výběžek, bez úspěšné ukrajinské ofenzívy, bez boje vyklidit. (proruské obyvatelstvo) A tak od obsazení Severodoněcka a Lysyčanska postupně nahrazovalo své elitní armádní jednotky v oblasti Izjum, Balaklija záložníky a mobilizovanými rebely, a snižovalo jejich původní počty. Celá oblast tak byla kryta pouze velmi pohyblivými lehkými silami, a Ukrajinské velení díky US satelitním informacím muselo mít jasnou představu o tom, že Rusové tuto oblast nemohou, a možná ani nehodlají bránit. 

Tomuto ruskému scénáři odpovídá celý průběh ukrajinského útoku. Mobilní ruské jednotky mizely ještě dřív, než se Ukrajinci ve větším počtu dostali k osvobozeným městům i vesnicím. Takřka žádné jiné, než ústupové krycí boje v oblasti neprobíhaly, ale jakmile se Ukrajinci pokusili překročit linii řek Oskol, Severní Doněc, vyjma bažin kolem Ozerne, které se nedají použít jako východisko další ofenzívy, narazily na úpornou obranu. 

Ruský přesun posil vrtulníky, který se stal mediálním hitem ruského generálního štábu, a který měl dokazovat, že armáda situaci stabilizuje, ve skutečnosti pouze přivážel elitní, obrněnou technikou vybavené vojáky k obraně linie za řekou Oskol. Obrněné kolony, které prorazili obklíčení Balaklije, měli jediný úkol, vyprostit odtud zádní voj ruských sil, který nestihl ustoupit za Oskol. 

Celá ruská operace za poslední tři dny tak smrdí na dálku politikou. Rusové nechtěli sami z politických důvodů vyklidit území, které strategie, (operační umění) přikazuje vyklidit z prostého důvodu absolutní nehospodárnosti a neúčelnosti  jeho udržování. A tak nechali Ukrajince, aby je vyhnali. A politicky řečeno, si nad následky pro obyvatelstvo, které je podporovalo, umyli ruce. 

Výsledkem ruského ústupu tak bude dobře zásobovatelná, zkrácená obranná line za vodními překážkami Oskol, Oskol-přehrada, a Severní Doněc. Ruský hrdina z roku 2014 Igor Strelkov Girkin sice tuto novou linii ruské obrany ironicky kritizoval, protože nepřináší žádné obranné výhody, oproti opuštěné linii, protože Oskol se dá koncem léta přebrodit pěšky. Leč tím pouze dokázal, proč zůstal plukovníkem. Protože nerozumí velení vyšším celkům – tedy hlavně logistice. Hlavní výhodou obrany za Oskolem a Severním Doncem je totiž logistika obránce – má snadné zásobování řasou cest jak z Ruska, tak z Luhanska. 

Pokud linii Oskol – Severní Doněc Rusové udrží, je možné, že tento manévr stažení za řeky měli v plánu od počátku. Pokud tomu tak je, je třeba nového pohledu na ruské plány v současné ukrajinské válce, neboť se změnily. O tom někdy příště, a pokud se potvrdí, že Rusové linii za řekami udrží.

Na závěr Perlička: Rusové včera předávali první na zelené louce nově postavené domy ve zničeném  Mariupolu novým obyvatelům. (Video) Dokázali tak, že za jediné léto se dá postavit vícepodlažní dům. Z Česka by se do Ruska měla neprodleně vypravit vládní delegace, aby zjistila, zda to není nová ruská Potěmkinova vesnice. A pokud není, měli by se ruští stavaři ihned pozvat do Česka, a bytová krize by tím byla vyřešena velmi rychle! Pokud by se také vyřešila energetická krize, Václavák by zůstal turistům. A já bych se za to nezlobil. Mějte se.